Whistleblowing

WHISTLEBLOWING – ETICKÁ LINKA

 

OCHRANA OZNAMOVATELŮ/WHISTLEBLOWERŮ

Oznamování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, ze dne 23. října 2019 (dále jen „směrnice“) a zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ze dne 2. června 2023 (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“ či „zákon“).

 

Evropská unie přijala výše zmíněnou směrnici vzhledem k tomu, že osoby, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci svých činností souvisejících s prací, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že oznamují porušení práva Unie, při nichž je poškozován veřejný zájem, jednají tyto osoby coby „oznamovatelé“ (whistlebloweři) a tím hrají klíčovou úlohu při odhalování těchto porušení a při jejich předcházení, i při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. V této souvislosti je na unijní i mezinárodní úrovni stále více uznávána důležitost zajištění vyvážené a účinné ochrany oznamovatelů.

 

Whistleblowing – termín označuje oznamování protiprávního jednání, ke kterému dochází v souvislosti s prací oznamovatelů (tzv. whistleblowerů).

 

Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je upozornit na protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní nebo jiné obdobné činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v podobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují. (trestné činy, korupce, porušení zákonných povinností, justiční omyly, ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, neoprávněné použití veřejných prostředků, veřejného majetku, špatné hospodaření, zneužití pravomocí, střety zájmů a veškeré činnosti, které mají sloužit k zakrytí výše uvedených typů jednání). Ochrana oznamovatelů je základním prostředkem boje proti korupci a dalšímu nežádoucímu jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem.

 

 

 

 

 

OSOBNÍ PŮSOBNOST – KDO MŮŽE OZNAMOVAT

Oznámení může podat fyzická osoba (oznamovatel/whistleblower) a musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, které porušuje právní předpis Evropské unie upravující níže uvedené oblasti, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.

Prací nebo jinou obdobnou činností se rozumí zejména:

  • závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu (vztahuje se i na oznamující osoby, které oznamují nebo zveřejňují informace o porušení získané v rámci pracovního poměru, který mezitím skončil),
  • služba (zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.,
  • samostatná výdělečná činnost,
  • výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
  • výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
  • plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
  • správa svěřenského fondu,
  • dobrovolnická činnost,
  • odborná praxe, stáž,
  • výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění,
  • výkon práce u veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů,
  • prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost (vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, jestliže byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.)

 

Povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona o ochraně oznamovatelů.

 

 

 

 

 

VĚCNÁ PŮSOBNOST – OBLASTI OZNÁMENÍ

Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) se týká oznámení v následujících oblastech:

  1. zadávání veřejných zakázek,
  2. finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;
  3. bezpečnost a soulad výrobků s předpisy;
  4. bezpečnost dopravy;
  5. ochrana životního prostředí;
  6. radiační ochrana a jaderná bezpečnost;
  7. bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;
  8. veřejné zdraví;
  9. ochrana spotřebitele;
  10. ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů;
  11. porušení ohrožující finanční zájmy Unie;
  12. porušení týkající se vnitřního trhu podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně porušení unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory, jakož i porušení týkající se vnitřního trhu v souvislosti s jednáními, která porušují pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo s mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

 

 

OCHRANA OZNAMOVATELŮ A DALŠÍCH OSOB

 

K oznámení a k jeho obsahu má přístup pouze určená Příslušná osoba, která postupuje při výkonu své činnosti podle výše uvedené směrnice a zákona o ochraně oznamovatelů nestranně, je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti, a to i po ukončení výkonu této činnosti. Oznámení je uchováváno tak, aby nebyla ohrožena totožnost oznamovatele a dalších osob a důvěrnost informací uvedených v oznámení.

 

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle směrnice a zákona o ochraně oznamovatelů, jestliže:

  1. mají oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti směrnice a zákona o ochraně oznamovatelů, tj. mají oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo mají oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení přímo ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou oni nebo jiné osoby vystaveny odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III. zákona o ochraně oznamovatelů (Oznamovatel nesmí učinit oznámení vědomě nepravdivé, takovéto jednání může být postihnuto).

 

  1. oznámení bylo podáno v souladu se směrnicí buď: prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, nebo uveřejněno, případně bylo podáno přímo jiným příslušným orgánům veřejné moci. (podání prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, podání přímo ministerstvu, nebo uveřejnění)

 

Podmínkou pro založení ochrany však je, aby oznamovatel jednal s důvěrou v pravdivost oznamovaných informací. V případě podání vědomě nepravdivého oznámení se fyzická osoba se dopustí přestupku s tím, že za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

 

Zákon nestanovuje povinnost zabývat se anonymními oznámeními, která nesplňují podmínky podle § 2 odst. 2 zákona, proto se povinný subjekt nebude zabývat takovými oznámeními. Pokud se povinný subjekt rozhodne zabývat i takovými oznámeními, nemusí tak činit způsobem a ve lhůtách jaké stanoví zákon o ochraně oznamovatelů a anonymním oznamovatelům je přiznávána ochrana podle tohoto zákona až od chvíle, kdy jejich totožnost vyjde najevo.

 

Vůči oznamovateli platí zákaz jakýchkoliv odvetných opatření. Odvetným opatřením se rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo jiné osobě může způsobit újmu; při splnění těchto podmínek je odvetným opatřením např.: a) rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, b) zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru, c) zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, d) odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného, e) uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu, f) snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku, g) přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo, h) služební hodnocení nebo pracovní posudek, i) neumožnění odborného rozvoje, j) změna pracovní nebo služební doby, k) vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky, l) výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo m) zásah do práva na ochranu osobnosti.

 

VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM – PODÁNÍ OZNÁMENÍ

Jako povinný subjekt jsme zřídili vnitřní oznamovací systém k podávání oznámení. Oznámení můžete podávat následujícími způsoby:

 

  1. Elektronicky:

Elektronicky na e-mailovou schránku: valenta@veltafreeshop.cz

 

  1. Osobně či telefonicky:

Telefonicky nebo ústně příslušné osobě, kterou je Ing. Tomáš Valenta, tel.: +420 720 979 765. Osobní setkání je možné s příslušnou osobou telefonicky domluvit. Telefonický kontakt je možný u příslušné osoby každý pracovní den v době od 09:00-16:30 hodin. Mimo vyhrazený čas je možné rovněž zaslat příslušné osobě textovou zprávu a domluvit se na telefonickém hovoru, přičemž je příslušná osoba oprávněna reagovat až následující pracovní den po obdržení textové zprávy.

 

 

  1. Listinné oznámení:

Listinné oznámení je možné zaslat poštou v zalepené obálce s označením „Whistleblowing – neotvírat – výhradně k rukám příslušné osoby“ na adresu: VELTA Free Shop s.r.o., Revoluční 762/13, 110 00 Praha 1

 

EXTERNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM – MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI

Oznamovatel má též možnost učinit oznámení i prostřednictvím externího oznamovacího systému – prostřednictvím zabezpečeného formuláře pro učinění oznámení, který zřídilo Ministerstvo spravedlnosti. Oznámení přes formulář lze učinit zde nebo na e-mail: oznamovatel@msp.justice.cz  či telefonicky na číslo:  +420 221 997 840 ( telefonní  hovory nejsou nahrávány). Podání oznámení prostřednictvím externího oznamovacího systému není podmíněno podáním oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému. Vhodné je však podat oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému.

 

 

 

 

 

POSTUP PŘÍSLUŠNÉ OSOBY PO PODÁNÍ OZNÁMENÍ A LHŮTY PRO VYŘÍZENÍ OZNÁMENÍ

  1. Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
  2. O přijetí oznámení podle odstavce 1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
  3. Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
  4. Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů a směrnice, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.
  5. Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opa tření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.
  6. Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

 

Za den doručení oznámení se považuje den, kdy bylo oznámení doručeno Příslušné osobě do kanceláře nebo datum vyjmutí ze schránky pro příjem listinných oznámení. U e-mailových oznámení je dnem doručení datum uvedené v záhlaví e-mailu. V případě ústního podání oznámení se za den doručení považuje datum osobního jednání oznamovatele s příslušnou osobou.

 

 

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ – GDPR

Zpracovávání osobních údajů se provádí v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Osobní údaje, které jsou pro vyřízení daného oznámení zjevně nepodstatné, se nezpracovávají, a jsou bez zbytečného odkladu vymazány.

 

ODKAZY:

 

Směrnice č.3/2023

OZNAMOVÁNÍ PORUŠENÍ PRÁVA EVROPSKÉ UNIE INTERNÍM OZNAMOVACÍM SYSTÉMEM – OCHRANA OZNAMOVATELŮ – VELTA Free Shop s.r.o., Revoluční 762/13, 110 00 Praha 1, IČ: 02160803

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

Čl. 1

Předmět a účel úpravy

  • Tento předpis zavádí vybrané instituty směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice EU“) a zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ze dne 2. června 2023 (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“).

 

  • Předmětem úpravy této směrnice je zavedení interních kanálů a postupů pro oznamování porušení práva EU v naší organizaci, pro přijímání následných opatření a zavedení podmínek poskytování ochrany osobám, které oznámení podaly.

 

  • Účelem této směrnice je zajištění vysoké úrovně ochrany osob oznamujících vybraná porušení práva EU, a to zavedením účinných, důvěrných a bezpečných interních kanálů pro oznamování a současně zajištění, aby oznamovatelům porušení byla poskytnuta účinná ochrana.

 

  • Upravuje příslušnost, postavení, oprávnění a povinnosti osoby určené v naší organizaci k přijímání a vyřizování oznámení o možném protiprávním jednání podle zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „příslušná osoba“),

 

 

  • práva a povinnosti osoby, proti které oznámení o možném protiprávním jednání podle zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „oznámení“) směřuje (dále jen „dotčená osoba“) a

 

  • povinnosti zaměstnanců organizace při přijímání a vyřizování oznámení (dále jen „osoba zúčastněná na prošetřování“).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Článek 2

Vymezení pojmů

  • Porušením – je míněno jednání nebo opomenutí v rámci věcné působnosti této směrnice a zákona, které je protiprávní nebo maří předmět nebo účel směrnice EU.

 

  • Povinným subjektem – je míněna organizace, která je povinna zavést vnitřní oznamovací systém („VOS“), určit Příslušnou osobu a splnit další požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice EU“) a zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ze dne 2. června 2023 (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“).

 

  • Příslušnou osobou – je míněna osoba, která bude přijímat oznámení, komunikovat s oznamovatelem a oznámení dále řešit.

 

  • Oznámením – je míněno písemné či ústní poskytnutí informací o porušení.

 

  • Zveřejněním – je míněno zpřístupnění informací o porušení veřejnosti.

 

  • Oznamovatelem – se rozumí fyzická osoba, která učiní oznámení nebo zveřejní informace o porušení, jež získala v souvislosti s činnostmi souvisejícími s plněním pracovních povinností.

 

  • Odvetným opatřením – je míněno jakékoli přímé či nepřímé jednání nebo opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo zveřejněním a které oznamující osobě a osobám blízkým oznamovateli působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu.

 

  • Následným opatřením – je míněno jakékoli opatření přijaté organizací za účelem posouzení pravdivosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je interní šetření, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a ukončení řízení.

 

  • Zpětnou vazbou – se rozumí poskytnutí informací oznamovateli o plánovaných či přijatých opatřeních a o důvodech těchto následných opatření ve lhůtě dané zákonem.

 

  • Pracovním kontextem – je míněno stávající či minulé pracovní činnosti, jejichž prostřednictvím osoby, bez ohledu na povahu těchto činností, získají informace o porušení a v jejichž rámci by tyto osoby mohly být postiženy odvetnými opatřeními, pokud takové informace oznámí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čl. 3

Příslušnost a působnost

  • Příslušná osoba přijímá a vyřizuje oznámení, které podala osoba, která pro povinný subjekt vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona (dále jen „oznamovatel“).
  • Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít v naší organizaci, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem zaměstnání, dobrovolnické činnosti, odborné praxe nebo stáže v naší organizaci a které
  1. má znaky trestného činu,
  2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
  3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo
  4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

 

  1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele,
  5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
  6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  7. ochrany životního prostředí,
  8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
  11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  13. ochrany finančních zájmů Evropské unie[1]), nebo
  14. fungování vnitřního trhu[2]) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

 

  • Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. Oznámení nemusí obsahovat údaje podle věty první, pokud bylo podáno osobou, jejíž totožnost je příslušné osobě známa.
  • Za oznámení podle odstavce 1 se nepovažuje část oznámení, která obsahuje
  1. informace, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit
  2. svrchovanost, územní celistvost a demokratické základy České republiky,
  3. vnitřní pořádek a bezpečnost,
  4. ve větším rozsahu životy a zdraví osob,
  5. ochranu informací o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže je zadávání těchto zakázek upraveno předpisem Evropské unie[3],
  6. plnění mezinárodních závazků v oblasti obrany,
  7. významné bezpečnostní operace,
  8. bojeschopnost ozbrojených sil České republiky, nebo
  9. informace o činnosti zpravodajských služeb České republiky,
  10. jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství[4]).

 

 

Čl. 4

Postavení příslušné osoby

  • Postavení, znalosti, schopnosti, dovednosti a vlastnosti příslušné osoby nesmí zavdávat důvod k pochybnosti o tom, že svou činnost vykonává řádně.
  • Příslušné osobě nelze udělovat pokyny, ani její činnost jinak ovlivňovat způsobem, který by mařil nebo ohrožoval její řádný výkon. Kontrola řádného výkonu činnosti příslušné osoby nadřízeným představeným nebo nadřízeným vedoucím zaměstnancem není za současného zachování požadavku nestrannosti a důvěrnosti informací souvisejících s oznámením podle tohoto vnitřního předpisu první větou dotčena.
  • Příslušná osoba bezodkladně předá oznámení k vyřízení svému zástupci, lze-li vzhledem k jejímu poměru vůči oznamovateli nebo k informacím uvedeným v oznámení důvodně pochybovat o její nestrannosti v této věci.
  • Pokud nelze oznámení předat k vyřízení zástupci příslušné osoby, uvědomí o této skutečnosti příslušná osoba oznamovatele a poučí ho o právu podat oznámení prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému v působnosti Ministerstva spravedlnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČÁST DRUHÁ

PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ OZNÁMENÍ

 

Čl. 5

Přijímání oznámení

Příslušná osoba přijímá oznámení písemně nebo ústně:

Elektronicky:

Elektronicky na e-mailovou schránku: valenta@veltafreeshop.cz

 

Osobně či telefonicky:

Telefonicky nebo ústně příslušné osobě, kterou je Ing. Tomáš Valenta, telefon: +420 720 979 765,            e-mail: valenta@veltafreeshop.cz. Osobní setkání je možné s příslušnou osobou telefonicky domluvit. Na žádost oznamovatele přijme příslušná osoba oznámení osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal. Nelze-li lhůtu dodržet z důvodů na straně oznamovatele, poznamená příslušná osoba tuto skutečnost do spisu. Telefonický kontakt je možný u příslušné osoby každý pracovní den v době od 09:00-16:30 hodin. Mimo vyhrazený čas je možné rovněž zaslat příslušné osobě textovou zprávu a domluvit se na telefonickém hovoru, přičemž je příslušná osoba oprávněna reagovat až následující pracovní den po obdržení textové zprávy.

 

Listinné oznámení:

Listinné oznámení je možné zaslat poštou v zalepené obálce s označením „Whistleblowing – neotvírat – výhradně k rukám příslušné osoby“ na adresu: VELTA Free Shop s.r.o., Revoluční 762/13, 110 00 Praha 1.

 

 

Čl. 6

Vyřizování oznámení

  • Příslušná osoba bezodkladně písemně vyrozumí oznamovatele o přijetí oznámení, nejdéle však do 7 dnů ode dne přijetí oznámení. Věta první se nepoužije, jestliže příslušné osobě není oznamovatel znám, jestliže je zřejmé, že by takovým postupem byla prozrazena totožnost oznamovatele anebo jestliže o to oznamovatel požádal.
  • Příslušná osoba posoudí důvodnost informací uvedených v oznámení a písemně vyrozumí oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím. Věta druhá odstavce 1 se použije obdobně.
  • Pokud oznámení neobsahuje všechny potřebné informace či údaje, vyzve příslušná osoba oznamovatele k jejich doplnění.
  • Není-li při posuzování důvodnosti zjištěno protiprávní jednání podle čl. 2 odst. 2, poučí příslušná osoba oznamovatele ve lhůtě podle odstavce 2 o právu podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti a příslušnému orgánu veřejné moci.
  • Bylo-li při posuzování důvodnosti zjištěno možné protiprávní jednání, příslušná osoba, je-li to možné s ohledem na zachování důvěrnosti totožnosti oznamovatele a osoby podle čl. 8 odst. 2 písm. a) až h), bez zbytečného odkladu navrhne organizaci opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu.
  • Příslušná osoba písemně vyrozumí oznamovatele o výsledku každé fáze vyřizování oznámení bezprostředně po tom, co byla ukončena, nejdéle však do 90 dnů ode dne přijetí oznámení. Kromě výsledku posouzení důvodnosti informací uvedených v oznámení informuje zejména o
  1. ochraně, která oznamovateli na základě podaného oznámení náleží,
  2. zjištěném protiprávním jednání,
  3. navržených preventivních nebo nápravných opatřeních a důvodech jejich navržení,
  4. přijatých preventivních nebo nápravných opatřeních a jejich důvodnosti, byla-li ve lhůtě podle tohoto odstavce přijata, a
  5. jiném způsobu vyřízení oznámení.
  • Dojde-li oznámení, jež má přijímat a vyřizovat příslušná osoba, jiné osobě nebo organizačnímu útvaru organizace, bezodkladně musí být postoupeno k vyřízení příslušné osobě, a to způsobem, který zajistí zachování důvěrnosti obsahu oznámení i totožnosti oznamovatele. Z evidence dokumentů i ze spisu musí být zároveň vymazány veškeré informace týkající se takového oznámení, pokud je to možné.
  • Dojde-li příslušné osobě podání, k jehož přijetí není příslušná, bezodkladně jej postoupí k vyřízení příslušné kontaktní osobě v organizaci. Před postoupením podání příslušná osoba upozorní podatele na skutečnost, že se nejedná o oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů a předmětná úprava se neuplatní. Příslušná osoba znečitelní nebo jinak utají informace a osobní údaje, ze kterých lze totožnost podatele dovodit, ledaže podatel s postoupením těchto informací a údajů souhlasí.
  • Tímto předpisem není dotčena povinnost podle § 8 odst. 1 trestního řádu[5] a § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich[6].

 

 

Čl. 7

Evidence a uchovávání oznámení

  • Příslušná osoba vede v elektronické podobě evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu
  1. datum přijetí oznámení,
  2. jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jí tyto údaje známy,
  3. shrnutí obsahu oznámení a identifikace dotčené osoby, je-li jí její totožnost známa,
  4. datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a jeho výsledek,
  5. navržená a přijatá preventivní nebo nápravná opatření.
  • Příslušná osoba uchovává oznámení a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.

 

  • Do evidence podle odstavce 1 a k oznámením a dokumentům uchovávaným podle odstavce 2 má přístup pouze příslušná osoba.

 

Čl. 8

Zpracování osobních údajů

  • Na zpracování osobních údajů v souvislosti s oznámením se nevztahuje povinnost posouzení vlivu zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů.
  • Osobní údaje se ve vztahu k oznámení zpracovávají na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) obecného nařízení o ochraně osobních údajů[7] (dále jen „GDPR“).
  • Zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 odst. 1 GDPR je možné ve vztahu k oznámení zpracovávat na základě čl. 9 odst. 2 písm. e), f) nebo g) GDPR.
  • Informační povinnost podle čl. 13 a 14 GDPR je třeba plnit za současného zachování důvěrnosti podle tohoto vnitřního předpisu.
  • Výkon práva na přístup k osobním údajům podle čl. 15 GDPR lze subjektu údajů v souladu s čl. 23 GDPR umožnit pouze za předpokladu, že bude zachována důvěrnost totožnosti oznamovatele a dalších osob uvedených v oznámení.
  • Žádost o přístup k osobním údajům týkající se oznámení předá osoba pověřená výkonem agendy ochrany osobních údajů k vyřízení příslušné osobě.
  • Zjistí-li příslušná osoba, že v souvislosti s oznámením nejsou žádné údaje vedeny nebo, že se uplatní výjimka z povinnosti takovou informaci poskytnout, žádost bez dalšího odloží.
  • Povinnost oznámit porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů se za současného zachování důvěrnosti podle tohoto vnitřního předpisu vztahuje rovněž na příslušnou osobu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČÁST TŘETÍ

OCHRANA PŘED ODVETNÝMI OPATŘENÍMI A PRÁVA A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÉ OSOBY A DALŠÍCH OSOB

 

Čl. 9

Ochrana oznamovatele a dalších osob

  • Odvetným opatřením se rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu; při splnění těchto podmínek je odvetným opatřením zejména
    1. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
    2. zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
    3. zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
    4. odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
    5. uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
    6. snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
    7. přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
    8. služební hodnocení nebo pracovní posudek,
    9. neumožnění odborného rozvoje,
    10. změna pracovní nebo služební doby,
    11. vyžadování lékařského posudku nebo pracovně lékařské prohlídky,
    12. výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
    13. zásah do práva na ochranu osobnosti.
  • Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani
  1. osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
  2. osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,
  3. osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele,
  4. osoba oznamovatelem ovládaná,
  5. právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ji ovládající, jí ovládaná osoba nebo osoba, která je s touto právnickou osobou ovládaná stejnou ovládající osobou,
  6. právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  7. osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo
  8. svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) osobou, která podstatným způsobem zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti.
  • Měl-li oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení porušení podle čl. 2 odst. 2, nepovažuje se oznámení za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti, povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost, s výjimkou povinnosti
  1. zajistit ochranu utajovaných informací[8] a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení[9],
  2. mlčenlivosti při výkonu činnosti notáře, notářského kandidáta a koncipienta, státního zástupce, asistenta a právního čekatele, advokáta a advokátního koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta a koncipienta, soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, justičního kandidáta a mlčenlivosti zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokát vykonává advokacii jako společník podle zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb,
  3. mlčenlivosti při poskytování právní pomoci v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo
  4. mlčenlivosti při poskytování zdravotních služeb[10].
  • Oznámení a jednání oznamovatele nebo osoby podle odstavce 2 písm. a) až h) v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení, se nepovažuje za porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, s výjimkou případů, kdy je jednáním v souvislosti se zjišťováním takových informací spáchán trestný čin; to neplatí, pokud oznamovatel nebo osoba podle odstavce 2 písm. a) až h) neměli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení porušení podle čl. 2 odst. 2. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3.

 

  • Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle směrnice a zákona o ochraně oznamovatelů, jestliže:
  • mají oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti směrnice a zákona o ochraně oznamovatelů, tj. mají oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo mají oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení přímo ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou oni nebo jiné osoby vystaveny odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III. zákona o ochraně oznamovatelů (Oznamovatel nesmí učinit oznámení vědomě nepravdivé, takovéto jednání může být postihnuto).

 

  • oznámení bylo podáno v souladu se směrnicí buď: prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, nebo uveřejněno, případně bylo podáno přímo jiným příslušným orgánům veřejné moci. (podání prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, podání přímo ministerstvu, nebo uveřejnění)

 

Podmínkou pro založení ochrany však je, aby oznamovatel jednal s důvěrou v pravdivost oznamovaných informací. V případě podání vědomě nepravdivého oznámení se fyzická osoba se dopustí přestupku s tím, že za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

 

Zákon nestanovuje povinnost zabývat se anonymními oznámeními, která nesplňují podmínky podle § 2 odst. 2 zákona, proto se organizace nebude zabývat takovými oznámeními. Pokud se organizace  rozhodne zabývat i takovými oznámeními, nemusí tak činit způsobem a ve lhůtách jaké stanoví zákon o ochraně oznamovatelů a anonymním oznamovatelům je přiznávána ochrana podle tohoto zákona až od chvíle, kdy jejich totožnost vyjde najevo.

 

 

Čl. 10

Oprávnění příslušné osoby a povinnost součinnosti oznamovatele a ostatních osob

  • Příslušná osoba je při posuzování důvodnosti oznámení oprávněna
  1. požadovat prokázání totožnosti dotčené osoby nebo osoby zúčastněné na prošetřování předložením služebního průkazu nebo jiného zaměstnaneckého identifikačního průkazu,
  2. požadovat sdělení údajů a předložení nebo zpřístupnění listin, audiovizuálních a digitálních záznamů a jiných věcí, které mohou souviset s oznámením,
  3. pořizovat si z předložených nebo zpřístupněných listin elektronické obrazy, výpisy, opisy nebo kopie,
  4. pořizovat si kopie předložených nebo zpřístupněných audiovizuálních a digitálních záznamů,
  5. pořizovat se souhlasem dotčené osoby nebo osoby zúčastněné na prošetřování zvukový nebo obrazově zvukový záznam jejich ústního projevu,
  6. vstupovat do všech prostor v organizaci, které mohou souviset s oznámením.
  • Příslušná osoba je při prošetřování dále oprávněna požadovat od dotčené osoby nebo od osoby zúčastněné na prošetřování ústní vysvětlení, jehož podání mohou odmítnout; o této skutečnosti je příslušná osoba poučí. O průběhu a obsahu vysvětlení sepíše příslušná osoba záznam, nebo pořídí zvukový nebo obrazový záznam. Záznam podepisuje příslušná osoba a osoba, která vysvětlení poskytla. Tím není dotčena povinnost zachovávat důvěrnost podle tohoto vnitřního předpisu.
  • Příslušná osoba je dále oprávněna požadovat od zaměstnanců organizace v přiměřené lhůtě zpracování písemného odborného stanoviska ke skutkovým a právním otázkám souvisejícím s oznámením; tím není dotčena povinnost zachovávat důvěrnost podle tohoto vnitřního předpisu.

 

 

 

 

 

 

 

 

Čl. 11

Povinnosti příslušné osoby

  • Příslušná osoba vykonává svou činnost osobně.
  • Příslušná osoba postupuje při výkonu své činnosti nestranně.
  • Příslušná osoba zachovává důvěrnost totožnosti oznamovatele i osoby podle čl. 8 odst. 2 písm. a) až h), jakož i informací, které by k odhalení jejich totožnosti mohly vést; to neplatí, udělí-li k postupu, který by mohl ohrozit zachování důvěrnosti totožnosti, oznamovatel nebo osoba podle čl. 8 odst. 2 písm. a) až h) písemný souhlas. Tím není dotčen čl. 5 odst. 4.
  • Příslušná osoba může nezbytně širokému okruhu jiných osob odhalit totožnost dotčené osoby tehdy, je-li to nezbytné k řádnému prošetření informací uvedených v oznámení nebo k navržení nebo uložení preventivního nebo nápravného opatření.
  • Příslušná osoba rovněž zachovává důvěrnost informací, jejichž prozrazení by mohlo zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, zejména řádné prošetření informací uvedených v oznámení a předejití nebo nápravu protiprávního stavu.

 

 

 

Čl. 12

Povinnosti dalších osob

  • Dotčená osoba a osoba zúčastněná na prošetřování jsou povinny umožnit příslušné osobě výkon jejich oprávnění, nestanoví-li tento předpis jinak.
  • Důvěrnost podle tohoto vnitřního předpisu je povinna zachovávat každá osoba, která k chráněné informaci nebo osobnímu údaji získá přístup.
  • Vedoucí zaměstnanec, který je bezprostředně nadřízen příslušné osobě, zveřejní zprávu podle čl. 10 odst. 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup do 15 dnů ode dne jejího předložení příslušnou osobou.

 

 

Čl. 13

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Účinnost

 

Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. ledna 2024.

 

 

 

[1]) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[2]) Článek 26 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[3]) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadávajícími orgány nebo zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.

[4]) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

[5] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

[6] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

[8]   Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

[9]     Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[10]   Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

Formulář pro oznamování protiprávního jednání

 

Oznamovatel (jméno, příjmení, datum narození, adresa,…)

 

 

E-mail

 

 

Telefon

 

 

 Povinný subjekt (na koho oznámení směřuje)

 

 

 Vztah k povinnému subjektu (zaměstnanec, firma, obchodní partner, volený orgán,…)

 

 

 Text oznámení:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chci být zpětně kontaktován  –   ANO   x   NE   (zakroužkujte svojí volbu)

 

Kontaktní údaje příslušné osoby pro příjem a zpracování oznámení:

Jméno, příjmení příslušné osoby

Ing. Tomáš Valenta

Adresa pro zasílání písemných oznámení

VELTA Free Shop s.r.o., Revoluční 762/13

110 00 Praha 1

Telefon

+420 720 979 765

e-mail

valenta@veltafreeshop.cz

 

Listinné podání označte na obálce: „Whistleblowing – neotvírat“

 

VELTA Free Shop s.r.o.

Revoluční 762/13
110 00 Praha 1

IČ: 02160803
DIČ: CZ02160803

Sledujte nás

info@veltafreeshop.cz

Zpracování osobních údajů

Všeobecné obchodní podmínky

Whistleblowing